Metoda valivé koule a ochranný úhel

Jak je to s návrhem ochranného prostoru hromosvodu, v některých případech mi vychází rozdílný ochranný prostor při použití metody ochranného úhlu vůči metodě valivé koule? Navíc mi rozdíl v potřebě materiálu pro hromosvod přijde opravdu veliký.

Hezky je to vidět na jedné z posledních  Daliborových animací návrhu hromosvodu (vnější LPS) pro velmi důležitý objekt, kde je použita metoda valivé koule (LPS I poloměr 20m), v rámci návrhu byly zohledněny rozdíly v ochranném prostoru jímací soustavy a z každé metody byly vzaty přísnější požadavky.
Metoda valivé koule je opravdu teprve cca 1/4 století  nová. První zmínky v češtině jsou až v knize  Vnitřní a vnější ochrana zařízení před účinky blesku a přepětí z roku 1994.
Vzhledem k tomu, že metoda ochranného úhlu je metodou zjednodušující a není vědecky zdůvodnitelná jako metoda valivé koule, vyskytují se v poslední době názory vědecké veřejnosti, že by v normě měla být uvedena pouze metoda návrhu, která má vědecké zdůvodnění, tedy pouze metoda valivé koule. Za všechny tyto hlasy např. prof. C. Bouquegneau z Belgie.

Pro ochranu před bleskem, ač k tomu metoda valivé koule i ochranného úhlu svádí, je lepší vytvářet hromosvod za pomoci většího počtu nižších jímacích tyčí 1-2 m vysokých. (ostatně to již doporučoval Josef Steplig Josef Stepling - problémy s údaji jsou letité )

Je potřeba zohlednit i cenu jednotlivých řešení a jejich stabilitu, větší počet jímacích tyčí v betonech je levnější než jedna vysoká a není problém je na střeše za větru udržet.

Ta Daliborova animace je zde:
http://www.kniska.eu/animace/flv-nove/VKaOUweb.flv/view

Zdroje:prof. C. Bouquegneau,A Critical View on the Lightning Protection International Standard. 

Dr.Ing.P.Hasse,Ing.Z.Rous CSc.,Ing.F.Popolanský CSc.,Ing.E.Stejskal,RNDr.J.Dudáš,Ing.W.Marks

Vnitřní a vnější ochrana zařízení před účinky blesku a přepětí,Elektromanagement Brno 1994

MUNZAR J.Pejml K.KRŠKA K. Meteorologie skoro detektivní Praha Horizont 1990