Jizerka - asi nejpravděpodobnější popis události.

Pokus o seriozní vysvětlení tragické nehody v osadě Jizerka v dubnu 2008.

Obr1..jpg O této tragické události jsme se dozvěděli 15. dubna 2008 z následné televizní reportáže publikované hned druhý den ve večerních zprávách TV Nova. Protože jsme firma, která se zabývá výrobou a prodejem přepěťových ochran, které jsou součástí systému ochrany před bleskem a přepětím (viz EN ČSN 62305) tak nás přirozeně zajímalo nějaké rozumné vysvětlení této na první pohled zcela absurdní události.

Jak je možné, že v objektu s plechovou střechou a vybavené funkčním hromosvodem k něčemu takovému mohlo dojít?

Při naší analýze jsme vycházeli z několika předpokladů:

1) hromosvod byl pravděpodobně v době události v technicky dobrém stavu a funkční

2) plechová střecha objektu byla vodivě pospojena s hromosvodem dle platné normy

3) událost zřejmě nezpůsobil účinek kulového blesku, protože i podle neúplných informací uveřejněných v reportáži se to zdálo nepravděpodobné

Na základě obecných informací získaných pouze z TV reportáže a našich odborných zkušeností jsme sestavili první pravděpodobnostní model (viz. obr. 1), který popisuje podobnou situaci při přímém úderu blesku do jímací soustavy hromosvodu. V tom případě bleskový proud IB ,který může dle situace nabývat špičkových hodnot v rozmezí desítek až stovek kiloampér poteče po svodovém vodiči k uzemňovací soustavě (uzemnění) hromosvodu a vyvolá na tzv. přechodovém zemním odporu Rpzo B úbytek napětí, jehož hodnotu při zanedbání indukčních parametrů vodičů lze přibližně vypočítat pomocí Ohmova zákona. Pro zjednodušení výpočtu zvolíme špičkovou hodnotu bleskového proudu např. IB = 100 kA a hodnotu přechodového zemního odporu Rpzo B = 10Ω. Pak prostým vynásobením U = I x R = 100 000 A x 10Ω = 1MV, neboli to znamená, že v okamžiku úderu blesku do jímací soustavy hromosvodu se v místě připojení svodu hromosvodu na vývod uzemění (označeno jako „revizní svorka“) objeví impulzní napětí o hodnotě 1 MV!

V případě, že v okolí této svorky není dodržena tzv. dostatečná přeskoková vzdálenost pak může dojít k náhodnému přeskoku na blízké vodivé a nebo částečně vodivé předměty a část bleskového proudu Ib2 pak poteče takto vytvořenou vodivou cestou např. ke vzdálené zemi.

Náš pravděpodobnostní model dle obr. 1 však přestal platit v okamžiku, když jsme získali (26.3.2009) věrohodné informace a precizní fotodokumentaci pořízenou na místě druhý den po nešťastné události:

1) postižená osoba v okamžiku úderu blesku neseděla u stěny za kterou je z venkovní strany nainstalován svod hromosvodu nýbrž u protilehlé stěny místnosti

2) za touto stěnou byl ve vzdálenosti cca 1m od budovy zaparkován skříňový automobil Ford Tranzit. Tento důležitý detail v TV reportáži uveden nebyl

3) z nám poskytnuté precizní fotodokumentace je jasně patrná v trávě vypálená stopa po bleskovém proudu, která začíná ve vzdálenosti cca 20 cm od vnější stěnybudovy a pokračuje průrazem ve spáře kamenné podezdívky a přeskokem naželezné hřebíky zatlučené v prknech dřevené podlahy uvnitř místnosti

4) bleskový proud pak pokračoval průchodem přes tělo postižené osoby a přeskokem na kovovou část lustru zavěšeného nad stolem a po vodičích světelného okruhu přes vypinač, instalační krabici a jistič v rozvaděči a dále po vodičích kabelového přívodu nn do budovy ke vzdálené zemi u distribučního trafa vzdáleného cca 50 m od chaty

5) jako pravděpodobný zdroj bleskového proudu se jeví buď přímý úder slabého blesku do karoserie automobilu zaparkovaného vedle budovy a nebo přeskok části bleskového proudu z hlavního bleskového kanálu při blízkém úderu blesku do terénu tak jak je naznačeno na našem druhém pravděpodobnostním modelu dle obr.2. a jeho pokračování přeskokem z karoserie na povrch terénu

Tuto naší téměř neuvěřitelnou hypotézu podporuje poskytnutá fotodokumentace (viz foto 1 až 10 v příloze). Z ní nepochybně a jasně vyplývá, že popsanou trasou „projel“ nepříliš intenzivní bleskový proud (nebo jeho část), který nezanechal viditelnou stopu na karoserii automobilu a který nezpůsobil téměř žádné vážnější škody ani na zařízení místnosti a ani na vodičích zasažené části elektroinstalace, ale který bohužel stačil k usmrcení zasažené osoby. Izolace vodičů zasažené elektroinstalace mezi závěsným lustrem a rozvaděčem nn byla viditelně „načatá“, ale nebyla zuhelnatělá a ani spečená. Vypínač lustru, instalační krabice a i příslušný jistič v rozvaděči byly průchodem bleskového proudu viditelně poškozeny ale nebyly totálně zničeny (viz. ilustrační fota). Zbývající část elektroinstalace v objektu chaty mimo trasu průchodu bleskového proudu nebyla poškozena vůbec. Tyto prokazatelné indicie naši hypotézu podporují.